Vizuální styl fotoarchivu Josefa Sudka jako otevřený, flexibilní systém, jehož řešení klade důraz na vytváření a nalézání vazeb mezi fotografiemi. Výchozí ideou identity je způsob, jakým se jednotlivé negativy dostávají do vzájemných kontextů, podobně jako například na pracovním prosvětlovacím stole. Systém umožňuje množství zdánlivě nahodilých kompozic a nabízí prakticky neomezené množství grafických i reprodukčních variací, v nichž si stále zachovává svoji autentickou podobu. Typografická koncepce navazuje na nadčasové řešení první Sudkovy monografie v grafické úpravě Františka Tichého, barvené schéma pak reflektuje barevnost chladného denního a teplého žárovkového světla.

 

ústav dějin umění, 2015

Soutěžní návrh Vizuálního stylu